neděle 28. května 2017

včerejšek byl tak krásný sluneční den. a nebýt těch šílených odpoledních bolestí, které jsem měla, tak by to bylo všechno žůžo labůžo. kloktání šalvěje mi zakázali v lékárně, takže mi vážně zůstal jen ten jeden paralen. občas mám sice chuť prorazit hlavou zeď nebo okno, ale ničemu bych tím evidentně nepomohla, takže trpělivě čekám, až ty šílené bolesti odejdou. měli jsme jet na po polední návštěvu k badboyovu taťkovi, ale já zůstávám doma. upřímně si neumím představit, že se tam někde v těch bolestech pokouším být společenská. takže jede jen badboy. celkově se mi ta samota začíná zajídat. chápu, že kamionová doprava není od osmi do čtyř, a že když vstávám, je on už pryč, a když přijedu domů, obvykle ještě doma není. když přijede, nají se, dá vanu a padne za vlast. včerejšek strávil u své babičky, spíš baby čarodějné, protože ta do laskavé babičky má skutečně daleko, kde jí montovali novou bránu. a poté přejížděl za bar, kde občas brigádničí, protože nějaká polská crew měla mecheche. dnes si jel jen pro peníze, a rovnou tam pomáhá zpacifikovat binec. odpoledne mě čeká s mokrým kapesníkem na tváři, badboy u svého otce. když to jen trošku půjde, chci si uklidit celou ložnici a podívat ne na stránky ikea na nějakou hezkou komodu. potřebujeme nějaký nový úložný prostor, a stejně to asi budeme řešit kvůli miminku. || včera jsem dopoledne jela za mamuš na chalupu, přečetla tam knihu harry potter a prokleté dítě, která se mi bájdvej dost líbila. konečně vykoukla ta pravá tvář draca malfoye, vždycky jsem tušila, že je to v jádru dobrák, haha. je to jiný harry potter než býval před devatenácti lety. no a co? příběh albuse a scorpiuse je prima, a ron weasley je pořád stejný trouba, takže je kouzelnický svět v naprosté rovnováze. a voldík mortík zase nezvítězí. // poté jsem se pustila do knížky od spisovatelky asy larssonové sluneční bouře, abych večer doma zjistila, že jo, už jsem ji četla. a tak jsem si konečně vytáhla od františka kožíka knihu mánes, kterou jsem si koupila loni v knihovnickém výprodeji. přečetla jsem od kožíka dvě knihy o životě malířky zdeňky braunerové, rozšířila si tolik literární, kulturní a politický kontext, a něco podobného očekávám i od mánesa. || změna. rozhodla jsem se nechat se odvézt badboyem k našim na chalupu, kde si můžu dát kapesník na tvář a polehávat, aniž bych byla sama. a přijede tam i moje milá sestřenička se strejdou. a možná zase sis. || včera jsme zakončili den grilováním. měla jsem v sobě druhý paralen, takže bolest nakonec relativně odezněla, a bylo mi trošičku víc hej. tony odjel docela brzy, já pak vezla domů sis. || posledních pět týdnů práce přede mnou. pak kupa knih. seznam filmů. pár hodin výuky. nohy nahoře. buď hezky doma. nebo na chalupě u bazénu. nějaké malé české cestování. moře necháme až na za rok s mímem. || před chvílí jsme byli s badboyem pro něco v obchodě pepco, a hrozně jsme se smáli plavečkám v celku pro úplně mini děti. říkali jsme si, že kdybychom stopro věděli, že budeme mít holčičku, tak je hned bereme. téra


pátek 26. května 2017

týden za všechny prachy. ve středu brzy ráno gynekologie, odevzdání pěti zkumavek krve. nijak zvlášť mi braní krve nevadí, ale pravdou je, že jsem to léta nikde neabsolvovala. trošku se mi motala kebule, přesto jsem sedla do auta a jela do krajského města k zubaři. sedm týdnů jsem měla odvrtaný zub, kde jsem měla kaz prý až nerv. provizorně jsem v něm měla jakousi výplň, která měla nerv umrtvit, aby mi ho mohl zubař vytáhnout. od soboty jsem měla pocit, že se mi to v puse všechno rozskočí, a že mi žádný nerv neodumřel. verdikt byl ten, že odumřel, ale aby byla sranda, mám zánět trojklanného nervu. čistil mi kanálky "za živa", normálně jsem se s ním skoro prala. mějte tenhle zánět, když jste těhotné. pecička. můžu max. paralen, a to jeden denně. včera jsem přistoupila na přírodní léčbu, na tamponek jsem si nalila alpu, ve které mám naložený hřebíček. dnes ráno jsem zjistila, že mi to rozežralo vrchní vrstvu dásna. takže teď čekám, až mi vychladne odvar ze šalvěje, abych mohla kloktat. normálně na to lidi berou drijáky, a já si jedu na přírodno. zrušila jsem dnes půl dne výuky, i workshop, na který jsem se moc těšila, protože několikahodinová bolest v kuse, kdy se nemůžete na nic soustředit, je dost šílená. || intermezzo - kloktání šalvěje je boží!!! || jsem lenivá až běda. myslela jsem si, že když budu dnes odpoledne doma, převléknu postele, zametu všude a vytřu. mně se nic nechce. tři hodiny jsem tvrdě prospala, pomohlo mi to potlačit bolest, a teď přemýšlím, že se do něčeho pustím. || dnešní chutě jsou opět báječné. místo klasicky sladké snídaně, jsem dostala nezřízenou chuť na chleba s vajíčkem natvrdo. ok, máš ho mít, téro. k obědu jsem dostala chuť na čínu. vegetariánskou. jak jinak. tak jsem si vystála frontu na nejsladší červenou papriku, kterou jsem tam nutně musela mít. no a teď jsem zbodla jakýsi jogurtový dezert z lídlu, nejraději bych si tam dojela pro deset dalších a sežrala je všechny. ale moje dnešní lenost mi nedovolí kamkoliv ject. což je asi jedině dobře. včera mi badboy nabízel, zda nechci zmrzlinu, kterou si koupil ve vaničce, ale bylo mi z té představy šoufl, a dnes jsem ten zbytek, co tam nechal šla sníst, protože mi připomínal chuťově ten lídlovský jogurt. a už dvacet minut chodím ocmrndovat do špajzky, kde mám malé pytlíčky s jakýmisi sušenkovými srdíčky z lídlu, které se přelijí mlékem a máte príma snídani. tak já se obávám, že to dnes povečeřím. zatím vzdoruju, ale při té představě, jak to požívám, se mi sbíhají sliny. je to vážně jinej stav.

zítra je badboy celý den pryč, já pojedu za rodiči na chalupu. je tam s nimi i můj psí kámoš. budu relaxovat. číst. užívat slunka a teplíčka. || posledních pět týdnů práce přede mnou. pak pozvolné léto. spočítala jsem to asi na třináct až patnáct hodin práce týdně. to je jako nic. || jdu přemoct lenost a něco kutit. téra

úterý 23. května 2017

mám za sebou třetí ultrazvuk a bejby roste. dnes si schovávalo hlavičku do dlaniček. to mě úplně rozněžnilo. nemělo zrovna ukazovací den. jsem v 11. týdnu, takže v sobě vskutku zatím nenosím žádného obříka. ale každou moji kontrolou u lékaře je větší a větší. vždy se už těším na další ultrazvuk. týden po kontrole jsem vždy v klidu. jakože pohoda jazz, všechno je ok. a další týden už jsem zase nervní, zda je všechno ok. se mi uleví, až bude za mnou první trimestr. ještě dva týdny. ráno jedu na gynekologii na krev, a hned na to k zubaři. super kombo. a za dva týdny mě čeká screening. beru ho jako samozřejmost. něco, co je dnes součástí vyšetření v těhotenství. přes to pochybuji. nedozvím se, že zrovna moje dítě popřípadě trpí nějakým syndromem, ale dozvím se, jestli jsem v nízké rizikové skupině, střední či vysoké. a v té nízké přeci neznamená, že i tak to nemůže být špatné, a v té vysoké zase, že to nemůže být dobré. neměly se ty ženy dřív lépe, když tohle nemusely absolvovat? zítra odevzdám krev a moč, a poté zanechám u zubaře i nerv ze zubu. budu rozdavačná. haha. ale už aby to bylo. ten zub mě trápí. a asi bude trápit i peněženku. tfujtajxl. || ráno jsem se po devíti hodinách spánku a prapodivných snech probudila k životu. před prací jsem si zajela do bazaru, který tady zase na pár dní zakotvil, a koupila jsem si hezké tríčo/tuniku a černé obyč šaty z háemka, mají teda hezký výstřih, a jsou z té mama kolekce, takže na léto pak budou ideální. mají ovšem takový výstřih, že u toho mám i v těhotenství asi vypadat hodně sexy. lol. || zrovna jsem povečeřela rajčatový salát - já aktuálně tyhle kyselé věci (s octem) tak miluju. a jdu si zalézt do postele s knížkou harry potter a prokleté dítě. a pak jdu ještě kreslit do památníčku. chjo. téra

sobota 20. května 2017

dnes jedeme s badboyem a psím kámošem do pardubic k sestřenici a její rodině. za deset minut půl šesté jsme se sešli s badboyem v kuchyni, oba jme byli žízniví. on se usmál a pravil lenička říkala, že až se probudíme, že máme přijet? představili jsme si, jak tam v sedm ráno sedíme na gauči, a šli jsme si ještě zalézt do postele. průšvih je, že jsme v týdnu zvyklí vstávat brzy. badboy třeba i ve tři nebo čtyři. takže o půl šesté ráno měl pocit, že je vyspalý do růžova. a já kupodivu, ačkoliv jsem šla spát o půl jedenácté, taky. teď si jel koupit nějaké barvy a propriety k tomu, že chce svářet a natírat či co prahy na autě. já si udělala malinovou ovesnou kaši s jahodami a borůvkami. #omnomnom tenhle týden byl opět nesmírně rychlý. ale jak byl pětidenní a moje tělo odvyklo, ve středu jsem poslední hodinu padala na hubu. nebyla jsem moc schopná přemýšlet. a včera jsem při čekání na firemní studenty na pět minut usnula s hlavou na stole. jestli mě něco na tom těhotenství neskutečně sejří, je to ta věčná únava. včera jsem měla mít v pět sraz s druhou sestřenicí. čekala jsem, až se ozve, zda stíhá na čas. natáhla jsem se na gauč, sledovala jakési yt video a vytuhla. || nic jsem tenhle týden nepřečetla. pouze jsem v úterý byla v divadle. garderobiér. líbilo se mi to. v jeden moment, kdy karel heřmánek měl ve své roli postaršího herce hrát krále leara, postavil se, motal a blekotal nesmysly, mi jeho pečlivě stařecky upravená tvář připomněla miloše zemana. měla jsem přilepenou svoji dlaň přes tvář, abych se neřechtala nahlas. || už chvíli se chystám na film bojovník. čeká mě tu i film fantastická zvířata a kde je najít. a v týdnu jsem viděla skvělý film noční zvířata. || už pár týdnů jsem si nekoupila téměř žádnou dekorativní kosmetiku (ok, dva týdny zpět jeden lak na nehty za třicet pět korun). ale jsem na sebe náležitě pyšná. jsem teď tedy na honu nějaké dobré řasenky. nechci žádnou z drogerie, ale zase nechci dát za řasenku kotel. říkala jsem si tak do pěti stovek. aktuálně mám nejraději benefit a artdeco, ale docházejí mi. artdeco jsem koupila v polsku v nějaké akci, ale teď se mi za ni plná cena dávat nechce. i když je to nejlepší řasenka, jakou jsem kdy měla... takže možná nakonec ... lol. mám ještě gosh a bourjois. a hlavně gosh mi vyhovuje. možná zalovím v goších vodách. || tak já se jdu obléknout a nachystat, abych nebyla kárána, až se badboy vrátí, že nejsem nachystaná na cestu. téra

btw moji aktuální favorité na ms jsou teď kanaďané a finové. rusové jednoznačně ne-e, a švédové kvůli svým prostořekým novinářům taktéž ne. mrzí mě, že skvěle našláplý helvétský kříž jim nedal na prdel.

neděle 14. května 2017

malý pražský erotikon byl pro mě z hartlovy tvorby nejlepší. akočliv i ostatní dvě knihy jsou perfektní. teď se budu těšit, až zase něco dalšího napíše. je pro mě čirým a milým zjevením na české literární scéně. jeho styl psaní mě nesmírně baví. || ve čtvrtek jsem navštívila divadelní představení kočičí hra v podání klicperova divadla z hradce králové, hlavní roli ztvárnila pavla tomicová. tahle hra byla jedna z nejlepších, jaké jsem kdy viděla! novelu kočičí hra napsal maďar ištván örkeny, hraje se po celém světě, a u nás byla nejznámější právě s danou medřickou. aktuálně ji hraje klicperák, a pavla tomicová je fantastická. už dávno mě přesvědčila o tom, že literární postavy, které si při četbě nějak představuji, zhmotní naprosto přesně. ať už tomu tak bylo v roli štěpky kiliánové v petrolejových lampách nebo v roli svačinářky jarmilky ve stejnojmenné povídce bohumila hrabala. kočičí hru jsem předtím nečetla. ale rozhodně přečtu. a nemám pocit, že by někdo mohl být lepší eržikou než právě tomicová. || v úterý jdu do divadla na garderobiera. viděla jsem to už v podání divadla v dlouhé, teď to bude v podání divadla bez zábradlí. bude to nejspíš jedno z posledních divadel tuhle sezonu. v létě snad nějací geisslers na kuksu. přesto si myslím, že jsem od září viděla dost divadelních představení. tuším, že deset určitě. pět v rámci abonmá mladého diváky, jedno divadelní představení ve městě pod horami v podání divadla drak, teď právě klicperák v rámci prima sezony, a letos mě taťka třikrát přepustil své abonmá, teď to bude počtvrté. takže jedenáct divadel. to jde. lol. myslím, že pilotní klub mladého diváka nebyl zcela úspěšný, návštěvnost byla šíleně nízká, a tak jsem zvědavá, zda i v další sezoně se něco takového u nás uspořádá. a upřímně nevím, jak to všechno bude. jestli si vůbec mám případnou permanentku koupit. vůbec nevím, jak to půjde s miminkem, jak moc bude hodné, a nechá mě chodit za kulturou. každopádně už mám lístek na půlku října na divadelní představení muži v ofsajdu v podání mladoboleslavského divadla ve městě pod horami. co bude dál, se uvidí. tolik řádků o divadle jsem ani neplánovala. 

včera jsme s badboyem a psím kámošem vyrazili na výlet na kuks. spolu s babiččiným údolím jedno z mých nejmilejších míst. ale paradoxně tam jezdívám na podzim a pak na adventní trhy. a v létě jen na barokní festival - loni jsme nebyli. takže jsem až letos mohla vidět bylinkovou zahradu, košaté stromy na místním hřbitůvku hned za parkem. příroda nádherně voněla, my procházeli kolem soch ctností a neřestí od mikuláše bernarda brauna. má ta tam celé takovou ponurou, avšak úžasnou atmosféru.

dnes jsme se chystali do polska do bazénu se slanou vodou. jenže bylo tak nádherně, že se nám nakonec nechtělo nikam do zavřeného prostoru. raději jsme chtěli vyrazit někam s psíkem ven. a když jsme dorazili na místo činu, kde jsme chtěli udělat prochajdu, začalo lejt. a ani po chvilce čekání se nic nezměnilo. tak jsme sjeli opět k nám do města a prošli se s psím kámošem po loukách, po kterých sem ještě nikdy nekráčela. || za hodinku hokej. těším se. ačkoliv francouzi tedy nejsou outsidery šampionátu. a jsem překvapena výsledkem zápasu mezi hráči javorových listů a helvétského kříže. je pravda, že švýcaři už pár let nejsou žádní hokejoví čajíčci, ale že otočí zápas s kanadou, která poslední roky jednoznačně dominuje? checht. uvidíme, co my a švýcaři. tuším, že nevýhra s nimi by znamenala až třetí místo v tabulce. to nechceš. 

dnešní hlášení je poněkud delšího charakteru. ale co už. || zítra mě čeká po třech týdnech pondělí. ale nějak mi to nevadí. a toto úterý mám jen tři kurzy a končím brzy. takže asi fajn týden se rýsuje. téra

čtvrtek 11. května 2017

budu si dnes vyzvedávat v knihovně malý pražský erotikon od patrika hartla. ach, jak se těším. a protože dnes učím jen od devíti do tří, vezmu pak na prochajdu psího kámoše, a zalezu si na gauč či do postele s knížkou. v podvečer jdu s liškou na kávu (byť to je silné slovo, káva mi teď moc nechutná) a pak do divadla. a do toho hrají češi s norskem. no nadupaný den. lol. || v pondělí jsme byli s badboyem u mých padres koukat na hokej. mně už se tak chtělo po 2. třetině domů, těšila jsem se, jak si zalezu do postele. a víte co? jsem ráda, že jsme zůstali. ten obrat byl neuvěřitelný. maličko jsem si zakřičela. užila si to. bylo to emotivní. a na konci hráli krásnou českou hymnu. || plány na víkend zatím žádné konkrétní. jediný je ten, že bych chtěla ject do bazénu do polska. kousek za hranicemi máme velký plavecký bazén s kupou tobogánů a jiných kratochvílí. jenže hned vedle je hotel, kde je bazén se slanou vodou, a tam chci chodit každé úterý dopoledne plavat. a abych to hned v úterý napoprvé nehledala, chci tam vzít badboye už teď o víkendu. || včera jsem byla na dalším ultrazvuku, je to srandovní. fazolka už má takovou člověčí podobu - je krásně vidět hlavička, zádíčka a pupečník. zatím se jí u mně daří, tak doufám, že bude i dál. || tenhle post píšu s pauzami už sedm hodin. vždy zaklapnu ntb a odjedu za výukou. teď už mám po. za hodinku a půl vyrážím na zahrádku, a pak na to představení klicperova divadla. || zrovna jsem dostala šílenou chuť na jahody, budu si muset nejspíš pro jedny dojet. haha. téra

pondělí 8. května 2017

v pátek po práci jsem pobalila psí smečku, pár věcí, sešla se s badboyem v čska, udělali jsme nákup a jeli na chalupu. ugrilovali jsme si večeři, rozložili si dole ve světnici gauč, zatopili v kamnech a koukali na hokej. protože moje únava mi velí v devět spát, samozřejmě jsem v průběhu (možná už spíš na začátku) 2. třetiny upadla do světa snů. sic jsem se pak probudila na druhou polovinu poslední třetiny, ale byla jsem takový malátný fanoušek. badboy jel v noci skládat kamsi za jihlavu, takže jsme o půl třetí s psí smečkou osiřeli. naládoval kamna pořádnými kuláky, a jelikož už mi bylo příšerné vedro, uložila jsem se k dalšímu spánku, a nechala kamna vyhasnout. uhlíky byly žhavé ještě po poledni, kdy pak znovu roztopil. v šest ráno psí dorotka poslední dobou vstává, takže jsem je téměř poslepu vyhnala na zahradu, nechala je tam chvíli očmuchávat, a pak zase hurá na kutě. a ráno jsem pak sedla do auta a vyrazila na mini trhy do čska pro pečivo, a pro čerstvé noviny. v pergole si pak naservírovala snídani, hrnek čaje, sklenku džusu, žabky na nohou, slunko nad hlavou. pane jo, to byla paráda. v poledne dorazila sis s tonym, které jsem pozvala na bramboráky. zůstali pak ještě na kávu. dívali jsme se všichni ve světnici na cosi v televizi, a najednou jsem zase spala. ale na hokej jsem už byla v plné polní. večer dorazili znovu, grilovali jsme. jenže... moje chutě jsou teď nesmírně zrádné. mě to grilované maso i zelenina šíleně natahovalo, a nebyla jsem to schopná vůbec konzumovat. dostala jsem jen kousíček masa, pojídala k tomu fazole v tomatě, nakládané cibulky a ořechový chléb. sis udělala dip ze zakysané smetany, tvarohu, česneku a jarní cibulky. tedy můj hit nedávných dní. tvaroh mě aktuálně také znepokojuje. || v neděli dopoledne pořádný slejvák. já zalezlá se správnou pětkou od enid blyton. a pak jsme to pobalili a jeli směr město. byli jsme pozvaní na kolaudaci a narozeniny pana maca. bylo to príma, protože tam byli fajn lidi. byli jsme teda dost rozdělení, půlka nás seděla nahoře v novém bydlení, většina mužského osazenstva, která prahla po pivním moku a masu, seděla dole. mac nám přinesl nahoru pečené maso, a mně se tak protočil žaludek, až jsem se o něj bála. ty (ne)chutě jsou peklo. ale jednohubky s tuňákovou pomazánkou byly cajk. bára, ze které vylezlo, že je v těhotenství dva měsíce přede mnou, měla z některých věcí obdobné pocity, takže to není divný. večer pak chvíli u dannyho, kde jsem dostala šílenou chuť na krouhané zelí. ale takové to, co kdysi dělávali taťka s mamkou, když jsme doma dělávali bramboráky. ani jsem se nemohla pořádně soustředit na ohňostroj, jak jsem pořád myslela na krouhaný zelí. nakonec jsem to vymyslela kulišácky. šla jsem k turkům na boxík kebabu (jediné měso, které mi nezpůsobuje nechutě), a místo hranolek jsem si nechala dát do boxíku kupu krouhaného zelí. tradáááá. || včera dostal badboy chuť na koprovku, tak jsem mu ji slíbila dnes uvařit. bála jsem se, jak se mi změní chuť, a nakonec toho nebudu schopná, ale zadařilo se, a byla fakt vynikající. || a teď vyrážíme na psí prochajdu. jde vidět, že víkend byl ryze jídelní, protože neustále omílám dokola stravu. lol. téra