úterý 17. dubna 2018

what if. viděla jsem to už asi popáté a líbí se mi ten chytrý humor. vlastně jsem v posledních dnech viděla i dear john, pride and prejudice, ctihodný občan a colombiana. tedy to, co patří k mým oblíbeným už léta. přitom na čekačce je takových filmů, co chci vidět. // prodala jsem sedačku. v neděli ji po cestě do prahy vyhodíme novým majitelům. a přivezeme si tu novou menší. a také nové regály. a postýlku pro luku. už teď se mi stýská. stýská se mi po spaní s lučkou. ale nikdo neříká, že tam bude. třeba to bude jen takové denní "odkladiště". dnes jsem měla day off. jakože žádné učení. probudili jsme se s lučkou o půl deváté. upřímně, já bych si ještě šlofíka dala, ale on v leže "běžel" ranní milkshake z mandlového mléka, banánu a jahod a pár kapitol s knihy malinka. pak jsme se domluvily s mamkou, že se sejdeme v kavárně na kafe. tak jsem si dala lučku do manduky, boříka na vodítko a šli jsme. a ke konci jsem tam už osiřela, mamka se vracela do práce, a já ho ještě krmila, on uprostřed krmení odpadl, ani si nevšiml, že ho přendávám do manduky a prostě spal dál. tak jsme s boříkem alespoň udělali delší procházku. celé odpoledne bylo fajn. luka dnes ani jednou neplakal. pravda je, že když nespal zrovna, tak jsem se mu hodně věnovala. četla jsem mu anglické kraťoučké pohádky, měnila hlasy a on se smál, což miluju, tak pak vymýšlím ještě o to větší kraviny. dala jsem mu do jeho džungle - dečka a hrazdička znázorňují džungli - ještě látkovou knížečku, kterou si teď rád drží v ručičkách a různě s ní pracuje. a pak jsem mu udělala z plyšové deky a polštářku další hrací plochu, kde pásl koníky a různě se převaloval, a taky trénoval švih, aby se překulil. v pět už neměl moc náladičku, tak jsem s ním chodila po bytě, on totiž chce koukat, nechce moc ležet, tak jsme si prohlíželi věci v knihovně, koukali z okna, a pak se mnou čučel na nějaká youtube videa. následovala koupel, pyžamko a uprostřed jídla odpadl a spí. asi jsem ho přestala definitivně kojit. moje prsa poslední dobou působí už spíš jako antistresové hračky než jako zdroj potravy. luka je živ a zdráv z umělého mléka už od konce 8. týdne. moje mléko je jen taková legrace, bych řekla. ale je pravda, že moje prsa na něj fungují. btw na koho by nefungovaly, že jo?! lol. // tak a pojďme trošku na kosmetické okénko. to je tak, když jde matka jenom na skok do drogérie pro umělé mléko a odnese si řasenku od maybelline. takovou tu vyhajpovanou s rozčepýřenou štětkou v růžovém obalu v akci. tak jsem po ní skočila. nemám totiž aktuálně žádnou slušnou řasenku. nedávno mě přes instagram oslovil jeden webový portál, zda bych pro ně nechtěla recenzovat kosmetiku. že mi prý budou posílat každý měsíc balíček s produkty. a tak jsem obdržela první, který obsahoval mimojiné řasenku od rimmelu. vyhovovala mi štětka do obloučku, kterou bych si nikdy sama od sebe nepořídila, ale byla jsem fakt mile překvapená. ale žádné zázračné řasy to nedělalo. tahle maybellinka je mnohem lepší. jinak si dávám od kosmetiky trošku pauzu. až dokud nepojedu zase do polska. a tam se s mamkou chystáme v květnu. tentokráte do walzbrzychu. no a na půlku června jsme si naplánovaly s bárbí vídeň. v pátek přijedeme s lučkou k ní do holomóce, přespíme, ráno do vídně, večer noc v holomóci znovu a v neděli pak domů. takhle, ona nebydlí přímo v hanácké metropoli, ale ve vsi, které já říkám dvory, přestože se tak vůbec nejmenuje. a olomouc je jen kousíček, takže tu po letech navštívím také. můj malý luka cestovatel. došlo mi, že musím do banky připojistit na cestování i jeho. // badboye zase nemáme doma, takže dnes máme celé velké letiště zase pro sebe v sestavě já, luka a bořík. dobrou noc. téra

pondělí 16. dubna 2018

dlouhé dva týdny ani písmeno. ale mám se moc fajn. minulou neděli jsme strávili první odpoledne na chalupě. káva. pohoda. jazz. zopakovali jsme to i tuhle neděli. to byl ještě quiche a jahody. lol. mně se od minulého úterka rozběhly další dva kurzy. trošku jsem se bála, jak to luka zvládne, jsou to kurzy odpolední od tří do pěti, a on už bývá v pět protivný. stihli jsme to. lol. a to během dne nespal. dnes chrňká, tak by v těch pět mohl být svěží. v úterý jsme vyrazili poprvé do prahy. jenom já a lučka, badboy byl v práci. čekala jsem, že budu po cestě někde stavět, krmit ho a chlácholit. no way. probudil se až v koloně dolů ke kbelské. dojeli jsme na prosek k terce, byl usměvavý a my si tak mohly v klidu povídat a dát si konečně vánoční dárky. pak jsme přejížděli do uhříněvsi ke ket, chandlerovi a gáborovi. odpoledne dorazila ještě maru s jiřím a večer pak janička. luka byl božan největší. za celých 24 hodin v praze plakal deset minut. večer nádherně rychle usnul. dopoledne po snídani jsme se ve středu vypravili zase domů, protože já už odpoledne musela do školky. a luka byl cestou domů zase bezvadný. ve středu jsem se ovšem probudila s pořádnou rýmou, ve čtvrtek se to ještě zhoršilo, moc jsem nemohla polykat, a večer jsem skončila na pohotovosti. místní orl vážně nemám ráda. tam se pocit, že obtěžujete, normálně zhmotní, dají vám to tak silně najevo, že máte pocit, že nemoc sama odchází, když spatří tamní sestry a doktory. zánět hlasivek. vyřešila jsem to kloktáním šalvěje. a v pátek už mi bylo vlastně skoro dobře. trošku ta rýmička, no. ale co už. v pátek přijela bárbí, což je vždycky úplně nejlepší a nejveselejší. a večer jsme jeli k sis a tonymu grilovat. sic nám nepřálo počasí úplně, ale kluci grilovali na terase a zbytek čekal na ty dobroučké počiny v obýváko-kuchyni. sešli jsme se tam ještě s liškou, davidem a pavlem, a tak nás bylo hodně. v sobotu ráno měl jet badboy naložit do vedlejšího okresu a dovézt to do města škodovky, odpoledne měl být zpátky. já vzala lučku do manduky, boříka na vodítko, vyzvedla lišku, pak jsme si vyzvedly retrívra její sestry a daly jsme fakt slušný výšlap. alespoň jsem otestovala manduku ve větší akci než ťapkání podél řeky či do města a zpátky. po x kilometrech mně neznámé trasy jsme se ocitly na zahrádce restaurace a daly si bezinkovou limonádu a kávu. do toho mi volal badboy, že má možnost vzít ještě jeden dobře zaplacený kšeft a jel by složit něco do trnavy. říkám, že jestli se na to cítí, že klidně. před půlnocí mi volal, že stojí na česko-slovenských hranicích, má si koupit mýto, ale nefunguje jim tam cosi, bez čeho se nedá jet a bude to zprovozněné tak v šest ráno. kamiony mohou v neděli po dálnicích a silnicích první třídy jezdit jen do jedné hodiny a pak až od deseti večer. badboy dorazil kolem osmé do trnavy, kde mu řekli, že ho složí v pět odpoledne. a pak musel čekat do deseti, aby mohl vyrazit směr domov. takže jsme s lučkou a boříkem byli sami. zatím jsem vymyslela, že prodáme sedačku a koupíme si novou. mám klasickou tmavě-šedo vs. světle-šedou rohovou sedačku. mám ji rok. dostala jsem ji od našich, ti se jí vzdali cca po dvou letech, protože si koupili stylovější gaučík. je hezká. moderní. a já mám pocit, že se ke mně nehodí. fakt jsem tomu ten rok dávala šanci, říkala si, že je to jen o zvyku. není. už dlouho mám v merku jednoduchý rozkládací gaučík, žádný roh, žádné podnožka. navíc jsem sí i vymyslela, jak to tady v obýváku předěláme. mám vybrané dlouhodobě v ikee i regály, které ještě chci. takže jsem před chvílí naši sedačku hodila na facebooku do placu a děj se vůle boží. // také jsem si od posledního psaní vyrobila vlastní gel na praní. dala jsem do něho trošku více sody, takže je hustší, což je ponaučení pro příště. ale je plně funkční. za mě fakt príma. // naplánovaly jsme si s bárbí předběžně do vídně někdy počátkem června. bude to lukovo druhé zahraničí. minulou sobotu jsme vyrazili s ním i badboyem do klodzka. já posedlá touhou po mejkapku od wet´n´wild. prý drogérie natura touhle značkou disponuje. zaparkovali jsme v centru a šli ji hledat. mě fascinují takové ty oldschool drogérie, kde prodávají postarší dámy v květovaných košilích, a v regálech stojí značky pupa milano, revlon, gosh. takové ty věci, co u nás jsou buď v parfumeriích, nebo jen vybraných drogériích. v drogérii natura mi paní prodavačka řekla, že wet´n´wild je jen ve vybraných natura drogériích, nejbližší vybraná je ve wroclawi. málem jsem se rozbrečela. takhle moc jsme já marnivá. prošli jsme si město, bylo krásně, a pak jsme přejeli do nákupního centra, kde jsme začali obědem. tentokráte byl lučka u badboye v manduce a moc se jim do obchodů nechtělo. já si udělala velký nákup v obchůdku ziaja, vlezla jsem do douglasu, kde na mě čekalo další velké zklamání. značka psysicians formula už je pryč z polského trhu. bonnie-lou od the balm v polském douglasu ještě není. řasenky artdeco byly, ale douglas v klodzku je jedna velká prasárna. špinavý, ohňácané produkty a řasenky mi připadaly, jako by už byly pětkrát otevřené. v natura drogerii jsem si koupila už asi čtvrté balení mojí oblíbené báze pod mejkap od značky ingrid. v rossmannu doplnila zásoby la petite marseille sprcháčů s arganovým olejem. teď používám malinovo-pivoňkový. a tenhle arganový je můj naprostý favorit. luka byl zase úplně super. skoro šest hodin mimo domov a on ani nebreknul. těším se na další cestovatelská dobrodružství s ním. téra

úterý 3. dubna 2018

ve čtvrtek vyrazil s klukama ven badboy. dnes jsem s liškou vyrazila já. za kultůrou. v jedné místní kavárně probíhalo promítání filmu sama o lubě skořepové. shodou okolností byla paní luba rodačkou z našeho města, a tvůrci filmu pochází taktéž odsud, a tak je osud svedl dohromady. tahle kavárna funguje teprve od podzimu, je pojmenována podle jednoho významného místního spisovatele. já v ní byla dnes poprvé. espresso mě nijak nenadchlo, i přesto jsem si ho dala dvakrát, domácí limonáda z bezinek byla výborná. dokument o lubě skořepové nebyl o jejím životě či tvorbě, ale o tom, jak se cítila sama. neměla děti. měla jen vzdálenou rodinu, a ani herečtí kolegové ji ke konci života úplně nevyhledávali. a ona byla oddaná herectví až do úplného konce. paní luba si přála, aby film poukazoval na osamělost starých lidí. // po filmu a kávě jsme vyrazily s liškou ještě do pizzerie, a já dorazila domů o půl dvanácté. to mateřství je dost dobrý. lol. || v pátek jsme byli s badboyem, lučkou a boříkem v pekle. to zní, co? jde o údolí kousek od města, kde je výletní restaurace v domě, který navrhoval dušan jurkovič. nebyla jsem tam kupu let. prošli jsme to směrem k ostrovům a zase zpátky,a pak si dali první letošní zmrzlinu. a já si pak doma pustila vraždu v orient expresu, což mi přišlo jako nesmírně milý film. v sobotu před promítáním hned po obědě jsme vyrazili k badboyově sis a její rodině na kávu. a pak si dal badboy mládě do manduky a obešli jsme skoro celou čska. || velikonoční pondělí nemám od mala ráda. pamatuju si, jak jsem se vždy děsila každého zvonku a tlačila očima hodiny k poledni, kdy koleda končí. líbí se mi velikonoce jako svátky jara. líbí se mi i náboženská symbolika velikonoc, přestože sama věřící nejsem. ale český zvyk koledovat mě nějak míjí. luku k tomu vůbec nepovedu. líbí se mi anglická tradice hledání vajíček po zahradě, to bychom mohli na chalupě dělat, ale pokud nebude chtít sám chodit koledovat, já ho v tom nijak podporovat nebudu. spíš bychom mohli vždy na velikonoční pondělí vyrazit na nějaký výlet. tentokráte jsme jeli do opočna a potkávali jsme tam kupu rodin s dětmi. || teď už je zase pracovní týden. my máme s lučkou dnes volno. byli jsme dopoledne na sociálce, odpoledne půjdeme s boříkem na prochajdu. zítra kyčle a vyzvednutí lukovy občanky a pak dvě angličtiny. a příští týden praháááá. // jo a už mám čokoládu. jakože too faced chocolate gold. boží, no. téra

čtvrtek 29. března 2018

občas takhle procházím městem, vidím kolem sebe krásné budovy, architektonické skvosty, zajímavé stavby a říkám si, kdo je asi nechal postavit, kdo v nich žil. dnes mi bylo na některé mé odpovězeno. když jsem skončila kurz angličtiny a sešla schody v knihovně, čekala tam na mě krásná výstava, kde jsem se vše dozvěděla. v názvu výstavy nebyla žádná architektura. byla u nás poměrně velká židovská komunita, a jak tomu tak bývalo, šlo o lékaře, bankovníky, podnikatele, a ti obývali či přímo nechali postavit tyhle nádherné domy. byly tak popsány jejich životy, kde žili, a čemu teď ty domy slouží. luka spal krásně v nosítku, takže jsem měla dost času si to všechno pečlivě pročíst a prohlédnout. // btw tu druhou sloku naší hymny si zapamatuju asi za sto let. a pokud budeme hrát hokej tak nešťastně jako několik posledních let, nebudu mít příliš příležitostí. tak ale nebudu negativní přeci! mně se líbí ta slovenská část. ale tu už tam těch 25 let nemáme. asi by naše země potřebovala kupu změn, ale že by se muselo začínat zrovna u hymny? // včera moje dvě nejmilejší holky bárbí a míša oslavily třicítku. dvě holky, se kterými je mi nesmírně dobře. nikoho nesoudí, mají nastavené stejné hodnoty jako já a vím, že se o ně můžu skutečně opřít a nespadnu. a i když je obě znám cca osm let, nezávisle na sobě, samozřejmě, jsou mi nejbližší. // filmy a knihy na velikonoce ready. v sobotu jdu na promítání filmu sama. téra

my spring beuaty wishlist

my spring beuaty wishlist

polyvore.com


můj další wishlist. tentokráte komplet kosmetický. a jen ve zkratce.

wet´n´wild mejkap - buď se mi podaří dostat se v polsku do drogérie natura nebo si ho objednám z usa přes ebay
fenty beauty mejkap - na cestě ke mně, protože mám skvělou kámošku
rimmel lasting finish mejkap - až dopotřebuju trend it up, který už mám je na pár použití, zaběhnu si pro tenhle
too faced chocolate gold - skoro u mě. lol.
artdeco řasenka - ta, co mám aktuálně, je už fakt mrtvá, a já chci artdeco znovu. a v polsku ji mají v některých rossmanech, případně douglasu
thebalm bonnie loumanizer - chci ten kompaktní, nikoliv tenhle tekutý. ale polyvore kompaktní verzi nenabízí. mám všechny tři holky, tzn. mary lou, cindy lou i betty lou, a tahle jejich nová ségra mi schází
physicians formula bronzer - tady ještě maliličko váhám. je kolem toho obrovský hype. až na vlastní oči v polském douglasu se rozhodnu.
urban decay vice rtěnka - mám doma už jednu a poslední týdny téměř nic jiného na ven nenosím, absolutně dokonalá záležitost. takže pasu po další.

téra

středa 28. března 2018

ty jo, já čekala v posledním dílu dabing street asi úplně jiný závěr. ale príma. i česká seriálová produkce občas stojí za to. // úterý je jediný den, kdy nemám jediný kurz a mám tak s lučkou a boříkem den jen pro sebe. včera jsem se ovšem probudila s tím, že mám těžký žaludek. zbytek dopoledne jsem pak strávila s hlavou v míse. před polednem si luku a boříka vyzvedla mamka a odvezla si je k nim, abych se mohla kurýrovat. odpoledne mi bylo lépe, tak jsem se rozhodla, že si udělám k našim procházku a oba kluky si zase odvezu domů. mamka totiž odjela mým autem, a já si říkala, že těch 300 metrů cca by mi mohlo svědčit. tak venku se mi zamotala hlava a zase jsem zacouvala domů. mamka mi je přivezla až v podvečer a protivný luka zaplul rovnou do postele. já pěkně s teplůtkou taky. dnes je mi už fajn. vezla jsem boříka na stříhání a je z něho superfešák. // btw kvůli té viróze jsem zmeškala besedu a autorské čtení jiřího hájíčka v naší knihovně. několik týdnů jsem se na to těšila, domluvila si hlídání lukajdy a nakonec nic. brek. // jdu si udělat toust se sýrem, což bude po dvou dnech mé první jídlo a mám na něj i chuť a pomalu nás budu chystat. lučka jede k mojí mamce na hodinku a já na kurz do školky. budeme s dětmi probírat velikonoce a kreslit nějaký velikonoční výjev. muhaha. téra

pondělí 26. března 2018

poslední březnový týden. dnes jsem stihla podat daňové přiznání. fronta na podatelnu žádná. ufff. luka to stejně v manduce prospal. pak jsem to vzala přes poštu a hurá na angličtinu nad kávou. navzdory včerejšímu posunu času byla neděle krásným dnem. luka není úplně ranní ptáče, takže se vyspím. badboy sjel pro čerstvou snídani. a dopoledne jsem se povalovala s lučkou v posteli a četla si. oběd měl na starosti znovu badboy. on teda vaří o víkendu téměř vždy. a po obědě mě, lučku i boříka vyzvedli naši a sis s tonym. badboye brala záda, zůstal doma, a my vyrazili do starých lázní. prošli jsme to téměř až k hranicím a na zpáteční cestě si dali výbornou kávu. naši pak odvezli boříka badboyovi a já se sis a tonym jela ještě pro pár věcí do supermarketu a nakouknout do pepca a kiku, což jsou obchody, které mě baví čím dál méně. asi tam budu lučkovi muset zase koupit nějaká pyžamka, ze všeho hrozně rychle roste, ale jinak už mě neberou snad ani ty dekorace. v sobotu jsem si tam teda koupila dva boxíky na kosmetiku do koupelny, kde jsem to celé přeorganizovala, ale toť tak vše. po prochajdě u nás ještě ségra s tonym zakotvili, na chvíli se tu stavila i áňa s klárkou, a bylo nám hej. // sice jsem téměř nepohnula s literaturou, ale za to jsem minulý týden viděla celou sérii seriálu dabing street a těším se na dnešní poslední díl. fakt mě to bavilo. // také budu psát kosmetické recenze, dostala jsem díky instagramu nabídku, to mě moc potěšilo. alespoň fakt nebudu mít už ani chvíli času se nudit. doufám. lol. // mám v merku několik kosmetických značek, které chci co nejdříve vyzkoušet. a na ně se vypravím do polska. luka by měl mít nejpozději do čtrnácti dnů občanku, tak bych ráda vyrazila na výlet do walzbrychu do nákupní galerie, kde je mimo jiné i tkmaxx, měla by tam být hebe drogérie, je tam sephora i douglas. v polském douglasu mají i značku physicians formula, kterou chci očuchat a možná si koupit jejich přeslavný bronzer. navíc v polsku je značka artdeco vedená spíš jako drogérková než parfumerková. mám z tamního rossmannu řasenku artdeco a nikdy jsem neměla lepší! pak chci také vyzkoušet od značky ingrid i něco jiného než jen bázi. včera jsem při yt sledování jedné polské krasomily (beauty youtuberky) zjstila, že ingrid má docela slušný sortiment dekorativky. ráda bych vyzkoušela i značku hean, což je vyloženě také polská značka. no a v drogérii natura, která je ovšem v klodzku, mají značku wet n wild, od které mám na wishlistu strašně vysoko mejkap. takže nás čekají postupně dva výlety. ale do klodzka já ráda. a stejně jezdím do polska pro plenky, takže už je jedno, jestli si to o kousek protáhnu. lol. na sebe jsem si nic nekoupila od říjnového výletu do primarku (tři věci v sekáči se snad ani nemůžou počítat), ale kosmetika mě pořád dost bere. teď jsem aktuálně posedlá svými vráskami, které samozřejmě téměř nemám, ale já se na mateřské kopu do zadku, takže se dost zkoumám a připadá mi, že mám, takže se teď opečovávám snad ještě víc než normálně. muhaha. konec hlášení už radši. téra