středa 10. ledna 2018

luku mám uvázaného v šátku, abych mohla fungovat. dnes na mě padla šílená únava. nemyslím si, že je luka nějak moc náročné dítě a že bych neměla čas si odpočinout nebo se věnovat nějaké bohulibé činnosti, ale chodím spát relativně pozdě, koupu ho, kojím, a pak s ním ležím a čekám, až usne. a pak si čtu, nebo něco sleduju, dám si sprchu, a je půlnoc. a i když se bobánek vzbudí jen jednou během noci a pak až ráno, tak ta noc není kompaktní. většinou během té kojící noční pauzy stihnu ještě přehodit prádlo z pračky do sušičky, aby bylo ráno suché a teploučké. někdy luka spí celé dopoledne, takže mám čas dojít vyvenčit plnohodnotně mého psího kámoše, pošolíchat něco doma a třeba se s ním i na chvíli natáhnout. dnes byl celé dopoledne vzhůru, já byla venčit boříka jen vskutku před dům a celé dopoledne jsem měla černé svědomí z toho, že něco svému psíkovi dlužím. před polednem se luka probudil, obstarala jsem ho, dala do šátku, vzala boříka a vyrazili jsme ven. a protože je tam dost deštivo, tak jsme odpoledne strávili v posteli. já měla chuť zavřít oči, ale lučka moc nejevil zájem. když mi leží na břiše, snaží se plazit a pást koníky, a když ho mám vedle sebe, tak se očicháváme, ale on nechce moc ležet, tak je těžké ho uklimbat. hošíček má radar na to, když bych se ráda najedla, zrovna nemá náladu, a tak spěchám s přípravou i konzumací. a protože nějak nemám chuť k jídlu, hrozně se odbývám. mám chutě na sladké. děsné. ale protože doma nic sladkého nemáme, mám smolíka. dnes jsem si chtěla pustit jeden film, a víc se začíst do prince ládíka zibury a jeho cestě po arménii a gruzii, ale myslím si, že budu ráda, když si na chvíli složím hlavu a zavřu oči. || rodiče si pořídili nového pejska. útulkáče rudu. je to pejsek z cikánské osady kdesi ze slovenska, je hrozně správnej, dnes se seznámili s boříkem,  a bořík se zamiloval. rudík je kastrovaný (taťka pravil, že je rozšmikaný) a bořík je teplý, to víme už dávno. resp. nemá vyhraněnou sexuální orientaci, takže spíš bi. hárající fenky ho berou, ale někteří psíci ještě mnohem víc. takže jsme je tady u nás neustále od sebe oddělovali, protože když spolu neblbli v rámci hry, tak spolu "blbli". snad je tyhle choutky přejdou. co nejdřív. téra

Žádné komentáře :